Když se jednoho zimního dne krteček s velkými problémy vyhrabal na svět, již tušil, co se děje. Věděl, že té bílé věci, kvůli které jej studily ruce, se říká sníh. Avšak čemu se podivil, že všude slyšel zpívání ptačích koled. Všechny ze stromů byly plné ptačích sborů, jenž zpívaly ze všech sil. Až jeden z ptáčků krtečkovi prozradil, že jsou Vánoce.
Krteček neváhal a běžel domů pro košík s ovocem a dalšími ozdobami na stromeček. Jakmile se vrátil, pustil se do jeho zdobení. Sem pověsil hrušku, támhle jablíčko a na úplný vrchol stromečku umístil mrkvičku. A co dal pod nazdobený stromeček? Přece dárek pro kamarádku myšku.
Měl hned vše připraveno, zaklepal u myších dveří. Když máška otevřela, nevěřila svým očím. Pochválila krtečka, jak krásně sám nazdobil stromeček. Myška přinesla pod stromeček krtečkovi také dárek. Krteček s myškou si zazpíval společně s ptáčky několik kol, jenž znali a poté se pustili do rozbalování dárků.
Krteček dostal krásnou pruhovanou čepici, šálu a rukavice. „Jééé, to mi bude krásně teploučko,“ povídá s úsměvem na tváři. Myška rozbalila svůj dárek a také se pousmála. Byly to sáně. Hned nabídla krtečkovi, že spolu vyrazí na kopec a budou sáňkovat, když je všude tolik sněhu.
Krteček s myškou sáňkovali celé odpoledne, avšak nejen to. Nakonec se rozhodli, že si postaví i sněhuláka. Krteček měl přece nové rukavice, a proto věděl, že mu nebude zima do rukou.
Obří koule, na ni menší a na úplný vrchol ta nejmenší.
Krteček i myška byli velice šťastní, že mohli strávit Štědrý den pospolu a mohli si hrát a smát se. A pro příští rok se myška rozhodla, že ozdobí stromeček společně s krtečkem.